Alice Kotounová o sobě říká: Jsem všestranné děvče a umím být dost velký snílek. Ale když se pro něco v životě rozhodnu, jdu si cílevědomě za tím.
Řekněte čtenářům na úvod něco dalšího o sobě.
Mojí důležitou součástí je odvaha zkoušet nové věci. Ať už se jedná o umění či o různé kreativní činnosti. Ale i co se týče různých způsobů, jak řešit každodenní situace. A co mám na životě ráda, je jeho rozmanitost. Ať co se lidských příběhů týče či možnosti, kudy všude se životem lze vydat. Život není vždy jen jít procházkou přes růžovou zahradu. Občas není od věci se během cesty trochu ušpinit.
Jinak jsem studentka sociální a charitativní práce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dobrovolničím v jedné sociální službě, kde již přes dva roky vedu skupinovou aktivitu Malování. A aby toho nebylo málo dojíždím na kurz arteterapie při Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.
Kdy jste začala malovat a co vám malování přináší?
Pamatuji si na svůj obrázek z dětství ještě ve školce, jak jsem nakreslila duhový dům. Sice mě druzí řekli, že je to moc barevný, že už je to moc, ale já jsem si kreslení nikdy nenechala vzít. Malovat doma jsem začala, když mi bylo 14 a prožívala jsem melancholii, ale díky této zkušenosti jsem se prvně pustila do domácího malování pomocí temper. A ano malování mi dosud přináší nejen relax, kdy není nic jiného než obraz a já, ale občas mi malování přinese i vhled do sebe samé.
Máte nějaké tipy pro úplné začátečníky, kteří se bojí začít kreslit nebo malovat?
Myslím si, že úplně na prvním místě je chuť a rozhodnutí se s odvahou pouštět do vámi zvolené techniky a nebát se vzít si do ruky i jiné medium, než jste zvyklí.
Dobrým pomocníkem jsou zahřívací cvičení, která odblokují strach, že se mi dílo nepovede.
Dám příklad: vezmu si obyčejnou tužku a kus papíru a zkusím během 1-3 minut naskicovat jakýkoliv předmět, který je v mé blízkosti či postavu. Tím obvykle ztratím zábrany a obavy, že se dílo nepovede a příjemně to rozehřeje.
Dobrým pomocníkem mohou být i tutoriály na YouTube či předlohy kreseb.
Člověka by tvorba měla především bavit. Věřím v to, že výtvarné umění je jako jakákoliv dovednost, která je třeba trénovat, aby v ní člověk mohl být dobrý.
Co ke své tvorbě nejčastěji potřebujete? Máte nějaké oblíbené pomůcky nebo materiály?
Upřímně na tuto otázku je pro mě celkem těžké odpovědět. Ale asi po čem nejdříve sáhnu je papír. A volím většinou vždycky jiný druh papíru. Podle toho, jestli chci kreslit, nebo malovat akvarelem či chci malovat třeba akrylem… momentálně nedám dopustit na pastelky. A předtím jsem měla období vodových barev, takže kdyby se mě někdo na tuto samou otázku zeptal třeba za rok, odpovědět by byla zase jiná.
Kde hledáte inspiraci?
Inspirací je pro mě život sám. Ať už jsou to fotky, obrazy či realita sama…a když už nevím a tápu, tak většinou otevřu ilustrovanou knihu či přemýšlím, jak namalovat své nové hodinky.
Jaký význam má podle vás umění v dnešní uspěchané době? Může lidem pomoci najít rovnováhu?
Myslím si, že umění může lidem pomoci se odreagovat a uvolnit napětí v těle, ale netvrdím, že je tvorba přímá úměra k tomu, jak najit v životě rovnováhu. K tomu, aby člověk našel radost a klid i ve shonu, může pomoci všímavost a celkové zastavení se. Dle mého názoru umění může být skvělým nástrojem, jak vypnout přílišné přemýšlení za předpokladu, že si jej dotyčný opravdu vychutná a nenechá se třeba od tvorby vyrušit telefonem.
Jaké emoce nebo poselství se snažíte prostřednictvím své tvorby předávat?
Umění dělám hlavně proto, abych odreagovala sama sebe. O co ale usiluji, je, aby navenek má tvorba v lidech probouzela klid a možnost projektovat z mojí tvorby své autentické pocity.
Jaký je váš oblíbený výtvarný styl a proč právě ten?
Upřímně nevím, jak na tuto otázku odpovědět. Asi nejde o výtvarný styl, pro mě je důležitou součástí při tvorbě pestrost a cit.
Existuje nějaký směr nebo technika, kterou byste se chtěla v budoucnu více naučit nebo prozkoumat?
Ano, enkaustiku.
Jak vnímáte význam barev ve své tvorbě? Pracujete s konkrétními barevnými paletami, které pro vás mají speciální význam?
Upřímně mám dar nacítit, jakou barevnou škálu pro svůj obrázek potřebuju. Takže se při tvorbě a volbě barev řídím hlavně pocitem.
Jaký je váš postoj k prodeji umění? A jak podle vás umělec zapadá do dnešního tržního prostředí?
Přijde mi, že dnes prodej celkově jede přes internet a sociální sítě. Což mě osobně se nelíbí. Myslím si, že umění je něco, co je třeba zažít. Na mobilu či na jakémkoliv podsvíceném zařízení ztrácí dle mého názoru vše své kouzlo. Fotka či video jsou opravdu něco jiného, než jít od prodejní galerie a cítit, jak na nás určitá díla působí.
Upřímně nevím, jak výtvarné techniky a jejich autoři mohou s takovým přesyceným internetem a trhem vůbec tu veškerou konkurenci ustát.
Za mě je nejlepší jít fyzicky na výtvarný kurz a věřím, že jsou stále lidé, co upřednostní fyzický kontakt, než být stále online či komunikovat s AI.
Myslíte si, že je důležité mít své umělecké vzory? Pokud ano, kdo jsou ti vaši a čím vás ovlivnily?
Člověk, který mě velmi inspiruje, je Eliška Kulíková, která se malováním živí. Líbí se mi, jak pracuje/maluje do každého detailu a jaký příběh a kontext svému umění dává.
Jaký je váš největší umělecký sen nebo cíl, který byste si jednou chtěla splnit?
Mým snem je, abych našla způsob, jak ze svých uměleckých koníčků, mít sem tam, nějakou tu korunu. Uměleckým činnostem a ručním pracím se věnuji v podstatě celý život. A věřím, že jednou budu mít svůj e-shop a produkty, které lidi osloví.
Máte oblíbené místo nebo prostředí, kde nejraději tvoříte? Jaký vliv na vás má okolí při malování?
Ráda občas maluji a kreslím venku. Ale určitě mi chybí prostor či vlastní podnájem, kde bych měla možnost tvořit. Nejvíce tvořím buď u rodičů ve svém pokoji či na koleji, kde maluji převážně akvarelem, který je praktický z toho důvodu, že nezabere tolik místo na stole a hlavně je jednoduchý na přípravu a úklid.
Jak vnímáte současné trendy ve výtvarném umění? Inspirují vás, nebo jdete raději vlastní cestou?
No přijde mi hrozné, jak někteří lidé používá AI, aby si vygenerovali třeba reklamní plakát. V posledních letech jsem postřehla, že dost kurzů a tutoriálů vycházelo pro vodou ředitelné techniky. Hlavně akvarel a akryl. Ale jak je to teď upřímně nevím, já i v umění raději si tvořím vlastní cestu, než se nechávat strnout proudem, co aktuálně frčí.
Myslíte si, že talent je vrozený, nebo se dá rozvíjet praxí a odhodláním?
Myslím si, že talent je dar, či předpoklad/vlohy pro nějakou činnost. Ale rozhodně moc geniálních umělců, kteří by bez praxe byli opravdu dobří, neznám. A když jsem se sama dříve ptala například umělců na Karlově mostě či ve Florencii, jaký způsob použili k tomu, aby byli dobří, téměř většina odpověděla asi takto: “practice, practice and practice” tj. když chci být v něčem opravdu dobrý bez určitého tréninku a praxe se opravdu moc daleko neposouváme.
Jak vnímáte roli umění ve vzdělávání dětí? Má podle vás výtvarná výchova potenciál měnit u dětí způsob myšlení?
Děti umí tvořit velmi přirozeně a odvážně. Potřebují se vyjádřit kresbou, malbou či hrou na jednoduché nástroje. Přijde mi, že je to pro ně přirozené, a někdy se i během psychoterapie využívá kresba jako jeden z důležitých pomocníků, který pomůže terapeutovi nahlédnout do klientova světa, když se umí správně koukat a ptát se… a to nejen u dětí, ale i u dospělých, kteří se nebojí vyjádřit nejen slovy, ale dokonce se vyjádřit pomocí jakékoliv expresivní techniky.
Jak se vyrovnáváte s tvůrčí blokací nebo okamžiky, kdy inspirace není na dosah? Máte své rituály, které vám pomáhají vrátit se ke kreativitě?
Okamžiky, které mi brání v bezprostřední tvorbě, je depka a pocity frustrace, které občas chtě nechtě v životě mám. Když mám opravdu mizernou náladu, většinou skoro vůbec netvořím, ale obvykle, když si tento fakt uvědomím, jdu malovat či psát povídku či báseň.
Jaké reakce dostáváte od lidí, kteří vidí vaše díla? Byl nějaký okamžik nebo komentář, který byl pro vás obzvlášť silný nebo inspirativní?
Upřímně reakce jsou velmi různorodé, ale obvykle se setkávám s pozitivním ohlasem. Ale co člověk to jiný vkus a způsob, kterým jedinec ocení snahu umělecký produkt je u každého trošku jiný.
Vystavujete svá díla? Pokud ano, kde mohou lidé vaši tvorbu aktuálně vidět?
Momentálně chystám v létě vystavovat svá díla v kavárně Pokoj v Českých Budějovicích. Již 2x jsem měla výstavu v Čajírně a Kafírně, která se také nachází v ČB. Jinak se snažím pravidelně vystavovat svou tvorbu na Facebook: Alice Kotounová
Instagramu: alice_kotounová_art
a nově na: alikovi.básně
Věnujete se ještě jinému umění než tomu výtvarnému?
Ano,
1. hudbě: hraji od 12 let na klavír, přidala jsem do své sbírky i ukulele, slovanskou píšťalu – Fujary a učím se teď nově na handpan.
2. Psaní poezie a povídek. Vydala jsem již 2. básnickou sbírku, kterou jsem si sama ilustrovala. A doufám, že jednou vydám soubor povídek či pohádek.
Chtěla byste na závěr něco vzkázat čtenářům magazínu Grafickekresleni.cz
To, že máte někdo strach z něčeho, ať už z tvorby či čehokoliv v životě je přirozené. Přesto Vám přeji hodně odvahy a sil se do činností, které vás lákají, co nejdříve pustit, pokud svou vysněnou činnost již neděláte.
Díky za rozhovor a těším se na naší spolupráci nad stránkami
Grafickekresleni.cz – Zdeněk Jindra
