Dnešní rozhovor je s Václavem Mikolášem. Jeho tvorba je doslova pohádková a plná fantazie. Je v ní duchovno a trošku i vizionářství. Plátna maluje sice krátce, ale jeho díla se již prodávají v aukcích za vysoké částky.
Řekněte čtenářům do začátku tohoto rozhovoru něco o sobě.
Zdravím čtenáře Grafickekresleni.cz. Rodiče mi vybrali stejné jméno po tatínkovi, dědovi i pradědovi – Václav. Mám krásnou a úžasnou manželku Péťu a dva úžasné kluky Marka (24) a Davida (14), kteří nám dělají velkou radost
Jako malý jsem stále něco rozebíral a mnohdy už nesložil zpět a toužil stát se truhlářem, což se mi vyplnilo. Později jsem se přetransformoval na práce všeho druhu. Pracoval v několika stavebních firmách. I když to byla opravdu velká dřina za almužnu, tak toho nelituji. Byla to tvrdá škola, která ve mně vykřesala a objevila různé dovednosti. Mám dar rychle si poradit a není pak sebemenší problém vytvořit cokoliv, čímkoliv a z čehokoliv. Postavím dům, udělám složitou, kompletní rekonstrukci bytu, nebo třeba postavím, nebo opravím počítač. Též hraji na nějaké hudební nástroje a skládám hudbu. Vše se snažím dělat velmi pečlivě, s láskou a jak nejlépe dovedu.
Kdy jste začal malovat a co Vám malování přináší?
Maluji a tvořím od malička. Spíše ale vždy nárazově. Bavilo mě dělat cokoliv. Rád jsem zkoumal nové věci, něco opravoval, stále se v něčem vrtal. Pak cca před 15 lety proběhlo období, kdy jsem maloval přímo na zdi dětských pokojů a do školek různé dětské motivy. Ale ta „doopravdická“ plátna začala vznikat až celkem nedávno, v roce 2017. Malování je jakýsi druh meditace, relaxace, kdy se člověk ponoří do přítomnosti a nevnímá ten náš klasický, lidmi vymyšlený lineární čas. Přináší mi to samozřejmě radost.
Co k malování potřebujete?
Na to se dá odpovědět mnoha způsoby. K malování potřebuji nějaké vhodné místo, stůl, židli, plátno, barvy, štětce, ale také je dobré, když si člověk vytvoří nějaké podmínky, které mu vyhovují. Nejraději tvořím, když už doma všichni spí. Jsem noční tvor a mám to takhle od mala. Občas si do sluchátek pouštím nějakou hudbu a někdy zjistím, že mám na uších sluchátka a hudbu jsem si zapomněl pustit, a to je ten onen přítomný okamžik. Obrazy maluji akrylovými barvami, neboť je to vhodné médium pro tvorbu, které se věnuji. Momentálně jsem začal dělat kurzy malování akrylem pro úplné začátečníky a mírně pokročilé.
Co Vás inspiruje?
Obyčejnost života. My lidé jsme si zvykli, všechno neustále ztěžovat. Vše v našem světě si stále těžší, složitější, a to je příčina, že se věci stávají nedostupnější, jelikož co vysíláme a jak konáme se vrací stejnou měrou zase zpátky k nám. Proto mě inspiruje obyčejnost, přirozenost a osobitost. Když chodím přírodou, stále se dívám okolo a hltám všepřítomnou krásu, hodně si všímám detailů, a pak nemám problém přenést cokoliv na plátno bez jakékoliv předlohy.
Některé Vaše malby mají v sobě jisté pohádkové duchovno. Předpokládám, že je to záměr? Jaký je na to ohlas?
Ano, je to záměr, jelikož to jsem prostě já. Maluji svět, jaký chci mít, ve kterém je krásně. Je v něm pohoda, klid. Jak jsem již psal to, co vyzařujeme, se nám vrací. Takže tím, že maluji pohádkový svět, tak ho mám. Můj život je doslova naplněn barvitostí, úžasnými zážitky a zázraky, nad kterými zůstává mnohdy rozum stát.
Vystavujete svá díla – případně prodáváte?
Výstavu jsem nikdy neměl, neboť jsem to doposud nějak ani nepotřeboval. Má prezentace probíhá momentálně pouze na Facebooku. Prodejnost obrazů mám 100%. Od roku 2017 jsem namaloval cca 150 obrazů a doma mám max. tak 1 obraz, který se nestihne ani ohřát. Prakticky všechny obrazy maluji na předchozí objednávku.
Vaše obrazy jsou záměrně výrazně barevné. Proč?
Jsou to obrazy duše lidí, kterým je obraz určen. Každá duše je krásná, živá, radostná a barevná. Lidé, kteří mají ode mě obraz říkají, že jsou obrazy kouzelné. Mnohdy zažívají ve skutečném životě to, co je na obraze namalováno. Pokaždé je to jiné. Někdy namaluji předměty, které mají doma a jsou pro ně důležité, nebo je nějak ovlivnily, jindy namaluji situaci, ve které se později ocitnou. Někdy je harmonizují barvy a někdy jim to doslova překope život. Vždy je to ale k jejich prospěchu a k duchovnímu posunu a růstu. Je to dar, kterým jsem byl obdarován a ten se tímto způsobem snažím předávat. Zní to pohádkově až neuvěřitelně a jelikož spoustu lidí ještě potřebuje stále na něco důkaz, tak nějaké fotografické důkazy jsem si pořídil a též je možnost zeptat lidí, kteří obraz mají, není to nic tajného. Zázraky jsou skutečné, je třeba nejprve uvěřit možnosti, že zázraky existují a až potom se zhmotní. Každý zde na Zemi má nějaký dar, jen ho v sobě třeba ještě neobjevil, nebo nenastala správná chvíle.
Váš nejoblíbenější tvůrce, malíř či vzor a důvod?
Mám pár oblíbených tvůrců, ale nemohu říci, že by mě někdo ovlivnil. Rád si jdu ve všem svojí cestou, a to samé se snažím předat i na kurzech malování. Ukážu a popíšu, jak to vidím a maluji já, ale zároveň zdůrazním, že existuje neomezené množství dalších způsobů a variant, jak toho docílit jinak, i třeba lépe a efektivněji. Každý máme jiný pohled na svět, a to je to krásné, neboť, když všichni spolupracujeme, tak se vzájemně inspirujeme a obohacujeme a přirozeně zlepšujeme.
Chcete něco vzkázat čtenářům časopisu Grafickekresleni.cz?
Jakékoliv tvoření je podstata člověka. Když tvoříme, tak naše duše nestrádá, jsme radostní a tím se uzdravujeme.
Díky za rozhovor a těším se na naší spolupráci nad stránkami Grafickekresleni.cz – Zdeněk Jindra
Též mnohokrát děkuji