Kresba byla a je jedním z nejjednodušších prostředků k výtvarné tvorbě člověka. Nevíme přesně, co vedlo pračlověka, aby začal na stěny jeskyně nanášet kontury světa, který měl kolem sebe.
Někdo tvrdí, že šlo o mystiku, ale možná šlo jen o to se nějak projevit. Někdo i tehdy uměl lovit a někdo to uměl nakreslit. Ale abychom se neodvraceli od tématu z titulu, je důležité nejen to, co malujeme, ale také jak a čím. Dnes se nám dochovaly kresby na skalních stěnách, ať již v převisech nebo v jeskyních, ale určitě pračlověk uměl jistě malovat i na jiné materiály, asi nejčastěji na kůži, ať již vydělanou nebo třeba lidskou, dnes se tomu říká malování na tělo.
Čím kreslili v pravěku
Techniku kresby na kůži v pravěku samozřejmě neznáme, protože se žádná nedochovala. Ale čím mohl pračlověk kreslit? Prstem, svázanými chlupy zvěře a dřívkem? K tomu stačilo nějaké barvivo smíchané s vodou, možná i barvivo nejjednodušší, krev zvířat nebo rozmačkané lesní plody. Technický problém byl ve výrobě tekuté barvy, aby byla stálá a dobře se s ní malovalo. To ale řešit nebudeme, protože dnes máme k dispozici kvalitní inkousty, tuše a podobně. Zaměříme se ale na dřívka. Pračlověku stačil třeba klacík, ostatně měl výhodu, že jeho povrch byl drsnější, a tak mohl pojmout více barvy.
Čím kreslit
Jak je v titulku uvedeno, budeme kreslit dřívkem. Ale jak znám lidi, může si každý pod tím představit něco jiného. Kutil si jistě dokáže vyrobit cokoliv, ale pro kreslení dřívkem máme v obchodech dvě možnosti, takže se dnes používá jako kreslící prostředek buď kulaté nebo čtvercové, popřípadě obdélná kreslítka. U kulatých dřívek můžeme říkat, že jde o kresbu špejlí, mohou být různých rozměrů. Průřez kreslítkem ale není důležitý, tím hlavním je hrot. U dřeva je jednoduché, že si můžeme pořídit více dřívek a hroty ostrým nožem různorodě upravit a používat pak různé podle potřeby.
Barvy či co?
Jako medium můžeme použít leccos. Můžeme si vytvořit vlastní barvy, v tom případě je nedělejme slabé, silnější odstín je vhodnější. Také si můžeme koupit tuše černé i barevné, ale jsou tu i různé inkousty.
Úprava hrotu
Asi si řekneme, že nejjednodušší je špička. Tím se blížíme ke kresbě tužkou, ale jen vzdáleně. Kresba špičatým hrotem v sobě nese velkou záludnost, že těžko udržíme linku stejně silnou v delším tahu. Důležité je namočit dřívko tak, aby barvy, lépe tedy inkousty či tuše, stékaly co nejdéle a co nejpravidelněji. Takže zjistíme, že ostrý hrot není tím nejlepším řešením. Budeme proto používat na konci plošku, tedy „kopyto“ či „dláto“. Ale ani to není jen tak, kreslící hranku můžeme mít kolmou na osu kreslítka nebo šikmou. Jak vidíte, není to tak jednoduché, protože, jak jsme řekli dříve, připravme si různé alternativy a ty pak vyzkoušejte. Nakonec stejně zjistíte, že zůstanete o dvou či tří.
