Lavírovaná kresba je jednou z kombinovaných technik. Lavírování znamená rozmývat nanesenou barvu, což je význam slovníkový, ale přesně nemusí s tím, co budeme vytvářet, souhlasit. Slovo lavírovat má i jiné významy, jako je udržovat loď na stejném pozici nebo jednat podle okolností, manévrovat, ale to může být v politice nebo třeba v šachách. Ale soustřeďme se na naši práci.
Za kresbu bývá někdy považovaná i kresba štětcem a černou barvou či černými nebo hnědými odstíny. V tomto případě i při vši snaze nemůžeme jít do detailů, vytváříme spíše dojem a náladu určitého charakteristického prostoru, třeba gotického chrámu. Jinak ale zůstaneme u našeho základu, a to je kresba tužka. Lavírování byla v minulosti hodně používaná malířská technika, někdy se místo tužky ale používalo pero.
Technika lavírování ve vztahu k tužce (i při používání pera) je dvojí, buď budeme barvit připravenou podkladovou kresbu nebo kresbou doplníme již zaschlou barevnou kompozici.
První způsob je vhodnější pro kompozici určitého směru, tedy konkrétní věci či námětu, druhý třeba na nefigurativní náměty, například kresby fantaskních krajin.
Při lavírování kresby může dojít k tomu, že se barvou a tahy štětce může podkladová kresba jemně poškodit, tedy jakoby rozpít. Takže nekresleme žádné velké podrobnosti, i tady platí, že málo znamená více. Ale to jsme již několikrát v kresbě zmiňovali.
Pokud se chceme pokusit o lavírování, můžeme si v publikacích nebo na internetu najít nějaké vzory, ale můžeme se pokusit o vlastní cestu. Na lavírování se používají velmi jemné odstíny barev, abychom neztlumili podkladovou kresbu. Nesnažme se také najednou dokončit celou kresbu, aby se nám vzájemně barvy nepozpívaly. Dobrou pomůckou může být to, že plochu, kterou chceme zabarvit, předem celou jemně navlhčíme čistou vodou, abychom dosáhli jemných přechodů.
Lavírování není vždy od toho, abychom celou plochu zabarvili, ale jen naznačili její barvu nebo stín. Nemusíme totiž vždy používat rozdílné barvy, ale jen třeba šeď nebo hněď v různých hustotách.
Vidíte, že lavírování nabízí velmi mnoho možností. Lavírování se hodí pro rychlejší zachycení dojmů nebo námětů, lavírování nemusí vždy souhlasit s podkladovou kresbou, u jemných ploch, jako je třeba nebe s mraky, nemusí být kresba podkladem vůbec.
Na závěr tedy pravidlo, že k lavírování je potřeba lehká ruka, bystré oko a duše plná fantazie.
