Samotný titulek vyvolává otázku, zda je možné napodobit všechny historické slohy? Určitě ano, ale jde o to, aby divák poznal, že jde o historický sloh, a také řekl, o jaký sloh jde. Jinak to totiž bude pokládat za hříčku.
Na druhou stranu si musíme říct, že některé kultury, resp. jejich náboženství, zakazovalo jakékoliv figurální zpodobňování třeba člověka. Ostatně, je tomu tak dodnes. V těchto zemích pak převládal schematismus či ornamentalistika. Je to sice pěkné, ale asi by to současného výtvarníka na delší čas nezaujalo. Na stranu třetí se raději budeme držet doma a podíváme se třeba na gotiku.
Ideály gotického umění
Gotická doba byla v mnoha směrech pod nadvládou církve, a to i nad životy lidí, a pár výjimek, tohle nemůže změnit. Církev měla monopol na mnohé, třeba na školství a duševní život lidí, ale také na umělce. Ti byli omezeni zejména v námětech, kdy mohli nebo museli tvořit jen náboženské výjevy. V tom, co se nám dochovalo, najdeme výjimky, ale většinou jsou to zase jen v kostelech nástěnné malby. Prostý člověk neuměl číst a pak musel být ohromen prostorem, kde sídlí Bůh. Takže stěny kostelů byly většinou celé pomalované výjevy postav a příběhů z bible, ze života svatých, ale také tu občas najdeme nějakého skřeta, podivné zvíře, zkrátka umělci to nedalo a někdy musel proti diktátu zaprotestovat. Pokud se nám dochovaly výzdoby civilních prostor, ani zde nebylo místo pro volnou tvorbu, jsou to většinou stále náboženské motivy.
Od umění k řemeslu
Gotická doba je v umění většinou anonymní, jménem známe jen pár umělců, zejména některé architekty, ale i sochaře a malíře. Je to ale jen špička ledovce. Ve středověku nebyla hranice mezi uměním a řemeslem, někdy tato hranice mizí i dnes, ale to je jiná kapitola. Kresbu, která nás zajímá, najdeme na mnohých místech, třeba právě v kostelech, kde se sice mluví o malbě, ale když se podíváme pozorně, jde vlastně jen o plošnou kresbu pomocí štětce. Kresebné umění se projevilo také v knižní tvorbě, zejména na ilustracích a v iniciálách (iluminované rukopisy). O kresbě se dá hovořit i v případě vitráží, ale té se u nás dochovalo velice málo.
Řemeslníci byli ale většinou prostí lidé, kteří si s nařízením církve uměli poradit, takže někde na okraji tvorby se můžeme přeci jen něco dozvědět o životě tehdejších lidí. Najdeme zde zemědělskou činnost, výjevy ze života, třeba skryté v epizodách ze života svatých. Jen bychom chtěli upozornit, že mnohé, co se vydává za středověk, jím vlastně není, protože jde již o umění renesanční.
Prvky gotické malby
Gotická malba prošla vývojem, který ale nebyl přímočarý, u nás třeba velký zlom znamenala doba husitská, kdy umění značně pokleslo. Vcelku ale jde o totéž, jako v jiných kulturách, o jednoduchého ke složitému. Gotika ještě neznala perspektivu, maximálně ji vyjadřovala zmenšením objektů v pozadí.
Problémy byly i s proporcemi a anatomií lidí i zvířat, s vyjádřením pohybů rukou a koňských nohou atd. Postavy byly velice zahaleny, často v řasnatých rouchách, a často jsou protaženy do výšky. Nahota se mohla projevit pouze na Adamovi a Evě a někdy i ve výjevech z lázní. Pokud jde o krajinu, tak je velice schématická a anonymní, snad prvním nakresleným hradem je Rabštejn nad Střelou z roku 1470. Kresby postrádají detaily, vše je schematické a mnohdy doplněné ornamenty.
Poslední rady ke gotice
Jestli chceme, aby naše kresby alespoň připomínaly gotiku, vedle již zmíněných prvků můžeme použít třeba erby, ale pozor, heraldika se svými pravidly začala vznikat až v 16. století. Můžeme zde použít prvků lomeného oblouku, ale i ten v kresbě a malbě nedominoval tak jako v architektuře. Stínujme velice opatrně a jen ve figurách, stíny vržené sluncem nebo jiným světlem se snad ani nepoužívaly. A na závěr jen to, že gotika nevycházela z římského, tedy antického umění, většinou z kreseb necítíme lidskou něhu, ale spíš konstruktivitu a náboženskou oddanost.
