V minulém dílu jsme si vysvětlili některé pojmy o kreslení a pustili se do první tvorby pomocí pravítka. Jedno si ale musíme z prvního dílu pamatovat, a to je pečlivost. Věřte tomu, že i jednoduchý obrázek se spletí čar a několika ploch vzorně provedený působí velmi pěkně, a ušmudlaný portrét, byť jinak velmi dobře zpracovaný, může diváka odpuzovat.
Vzhůru do výstavy
Čarovat s pravítkem, kružítkem a dalšími pomůckami pro obkreslování můžeme celý život. A jistě s tím, co nyní již víte, při stém obrázku nabudete takové dokonalosti, že můžete pomýšlet na výstavu. Leckterý přetechnizovaný divák k vám cestu určitě najde.
Zjednodušování
Ale přejděme na jiné téma a to je zjednodušování. To je ale proces, který má několik směrů. Představte si například černobílou digitální fotografii, kde začnete na nějaké grafice ubírat postupně šedé odstíny. Pak můžete zvětšením a zmenšením odstranit podrobnosti – a obrázek stále zůstane čitelný, dokonce když to bude portrét, že si člověk bude stále podobný. Vlastně vytvoříme jakoby karikaturu, i když nepozměníme žádný rys člověka.
Hledejme vzory
To byla jen nápověda na jeden směr možné malby – zjednodušovat tím, že budeme kreslit jen hlavní rysy, ale nevybereme si samozřejmě portrét, ale něco jednoduššího, třeba ovoce. Dalším směrem může být tvarové zjednodušování. Vezmeme si například obrázek slona a obrysově ho překreslíme na prázdný list papíru. Pak jezdíme po obryse tak dlouho, až z deseti možných tahů slona ho nakreslíme na tahy tři nebo dva. Tady se vyplatí ale kreslit jen jednu věc či jednoho tvora. I tady zjistíte, že velkým zjednodušením zůstane slon slonem. Z této tvorby si můžete udělat koníčka, kreslit tak můžete na poradě, ve škole, zkrátka kdekoliv, a stačí nám k tomu i malý kousek papíru.
Hledejme vzory
Fantazie je slovo, které se většinou přiřazuje dětem, ale není tom vůbec pravda. každý z nás má fantazii, jen někteří ji neumíme rozvinout a za fantazii pokládáme třeba dobré jídlo nebo nějaký koupený kus látky, který na sebe navlékneme. Ale zkusme si někdy lehnout do trávy, dát si hlavu za ruce a koukat nad sebe, jak plynou mraky či obláčky. Upřeně si je prohlížejme a najednou tam uvidíme koně, psa, tank, profil obličeje a podobně. I tady si dokazujeme, že k zobrazení určité věci nám stačí strašně málo. Ale jsme tu kvůli kreslení, takže tužku do ruky a papír před sebe a můžeme tvořit. A musíme pospíchat, protože mraky utíkají velice rychle.
