„Ještě nedávno bych se sama zasmála, kdyby mi někdo řekl, že mou obživou bude malba obrazů. Život je někdy vážně legrační. Ale mnohdy hezky legrační. Malování je radost, svoboda, tvorba něčeho hmotného, skutečného – ne jen nějaký report, který po schůzce nikoho už nezajímá. Vystoupila jsem ze své „komfortní zóny“, která vlastně představovala zaměstnání ve stresu a s jistým příjmem, a maluju, s nejistým příjmem, ale vážně spokojená a svobodná.“
Řekněte čtenářům do začátku tohoto rozhovoru něco o sobě.
Ráda, a děkuji za tuto příležitost – vynacházím se v 35. roce svého života, vystudovala jsem osmileté gymnázium, poté magisterské studium na pedagogické univerzitě, Věnovala se léčbě zrakových vad v mateřské škole, poté marketingu, ale skončila u malování obrazů.
Kdy jste začala malovat a co Vám malování přináší?
Malovala jsem už jako malá – dokonce i komiksy se svojí sestrou, nebo návrhy bot a oblečení… ale nikdy to nebyla moje priorita. Hodně času si nárokovalo studium, hra na piano a na varhany… Ten zásadní moment nastal po stěhování z Hradce Králové do Prahy. Sdílela jsem tehdy byt se spolubydlící, a poté, co odešla a já zůstala v bytě sama, přemýšlela jsem, co si dát na ty prázdné zdi. Hledala jsem v obchodech, ale vše mi to připadalo moc fádní, Tak jsem se rozhodla zkusit něco sama… a tam to celé vlastně začalo.
Co k malování potřebujete?
Tu správnou inspiraci a náladu, veškeré svoje náčiní, mnohdy dobrou hudbu a pití, čas a klid. A pocit, že můj proces směřuje správným směrem.
Co Vás inspiruje?
Můj oblíbený – a vlastně skoro jediný – námět jsou ženy v nejrůznějších podobách. Jejich grácie, hrdost… Ale nehledejte v tom, prosím, feminismus. Tím směrem nejdu. A pak mě baví nádech street art umění, abstrakce a pestrobarevnost. V mých začátcích jsem malovala dost věci, které se hodně držely nějakých předloh – od toho už jsem hodně upustila a ráda se nechávám unášet vlastní kreativitou. Na posledních obrazech jsem zakomponovala i malbu kávou – to mě inspiruje zatím nekonečně…
Který z vašich obrazů má pro vás největší osobní význam a proč?
Uf, tak toto je těžký dotaz… Jsou obrazy, které byly mými prvotinami a vlastně ještě tak dobré nebyly, a přesto mají pro mne velký osobní význam, a pak takové, kterých si cením pro jejich výsledek, který předčil má očekávání. Osobní význam pro mě mají obrazy v místnostech mé neteře a synovců, a pak jedna černošská kráska, která se teď „skví“ v jedné kavárně ve Frýdku Místku. Její majitel mimochodem přijel osobně vlakem, na obraz přivezl speciální kufřík a pak mi ještě posílal, jak má obraz ohlasy… to jen potvrdilo můj dobrý pocit z obrazu…
Máte nějakého umělce, který vás zvlášť ovlivnil nebo inspiroval v průběhu vaší kariéry?
Asi úplně ne – donedávna jsem se hodně stylově vyhraňovala. Začínala jsem spíš na abstraktních věcech a vyhýbala se naprosto portrétům, a dnes jsem zcela někde jinde. Nicméně obdivuji díla Fridy Kahlo (jakkoli to zní jako klišé), Banksyho, Jovera, Studio Edin…
Jak se vyrovnáváte s tvořivou blokací nebo okamžiky, kdy inspirace není na dosah? Máte nějaké techniky nebo rituály, které vám pomáhají znovu nalézt vaši kreativní cestu?
Tento dotaz je skvělý – protože to je jev, který se skutečně děje. A mě, přiznám se, stresuje. Jenže opravdu nejde malovat, když není nálada, inspirace, blokace… Mně zatím nejvíc pomáhá si zkrátka počkat, a snažit se co nejvíc odreagovat a netížit se tou situací, že mi inspirace někde lítá po střeše. Raději si počkám, než začít nějakou pochybnou malbou a námětem, kterým si nejsem jistá. A většinou se čekání vyplatí a pak třeba maluji hned 3-4 obrazy po sobě a inspirace trvá. Nejvíc to funguje po dovolené. 🙂
Jaké reakce dostáváte od lidí, kteří vidí vaše díla? Existuje nějaký okamžik nebo komentář od někoho, který pro vás byl zvlášť odměňující nebo inspirativní?
Reakce mám, ve vší pokoře, ve valné většině úžasné. A je to velký pohonný motor pro další tvorbu. Samozřejmě pozitivní reakce nerovná se koupě díla, nicméně to tu krásnou reakci nikterak neponižuje. Nejvíc mě potěší reakce těch, co si obraz koupili, a píšou, jak se jim tam vyjímá, či jak jim obraz okolí chválí. To těžko něco překoná.
Vystavujete svá díla?
Před několika lety jsem vystavovala v ostravské JoyIn Gallery. Nicméně dnes už ne, protože mi obrazy tak nějak odcházejí, a já nemám na výstavy „materiál“. Spolupracuji však virtuálně v obrazyvaukci.cz, s nimiž spolupracuji. Návrhy na výstavy mám, například v krásné Kutné Hoře, ale stále na to nemám ty obrazy…:)
Chcete něco vzkázat čtenářům časopisu Grafickekresleni.cz?
