Dnes se pustíme do kreslení, které může úplně změnit náš život. Bude to pro toho, kdo chce věřit, že kresba může znamenat nejen pěkný výsledek, ale i věc, která má kouzelnou moc. Můžeme to přirovnat k nějaké čarodějné formulce, pár slov, která dokáží něco změnit.
Dejme tomu „abrakadabra“ a z klobouku vytáhneme králíka. Nechceme tady něco zesměšňovat a dokonce někoho urážet, ale to bylo jen na vysvětlenou. Takovou kresbou ale může být mandala.
Co je mandala?
Ve staroindičtině (sanskrt) to slovo znamenalo „kruh“. Dnes se tím rozumí nějaký vzor, motiv, symbol, zkrátka nějaké zobrazení v podobě kruhu, kde může být žádná, jedna, ale i více osových souměrností. Jednoduchou mandalu si můžeme vytvořit, když kousek papírku složíme na střed (polovina, čtvrtina, trojúhelník osminy) a pak nůžkami střiháme tak, že po rozložení vznikne kruhový obrázek o čtyřech osách souměrnosti.
Musí to být kruh?
Kruh je prvotní tvarem života, různé vzory mandal se vyskytují kolem nás, květiny, letokruhy stromů, pavučiny a podobně. V kruhu je „zakletá“ nekonečnost bez začátku a konce, ale i usměrněná cesta či prostor. Jsou to dva protipóly, jako život a smrt, smutek a radost. Ale mandala, jak se dnes kreslí, kruhem být ani nemusí, záleží na tom, k čemu má sloužit.
Mandala jako historický symbol
Mandala je sice něco, co chápeme jako asijskou filozofii, ale najdeme ji v historii i v Evropě, třeba voluty, rozety a podobně. Velká kruhová okna v gotice přece známe, takže je zná po staletí i Evropa, jen jim říká jinak.
Tibetská mandala
Nechceme z článku dělat historické pojednání o mandale, ale abychom pochopili, co mandala přináší, je potřeba se zmínit o mandale tibetské. Tam mandala byla symbolem dokonalé rovnováhy a harmonie. Tvořila se z barevných písků a po obřadu se ničila. I zde platilo na první pohled pravidlo o volné tvorbě, ovšem barvy i tvary měly něco symbolizovat.
Symboly v mandalách
Mandaly můžeme tvořit podle pravidla „dělej, jak chceš a jak se ti líbí“, takže nemusíme dbát žádných návodů, ale na druhou stranu můžeme do mandal vložit své myšlenky. K tomu máme i různé možnosti.
Nálada a emoce: uklidňující mandala by měla být harmonická, s lehkými tvary, příjemné prolínání linek, jasnou souměrnost. Naopak vzrušení můžeme vytvořit dramatickými tvary, ostrými hranami, složitou kompozicí.
Smysl: Jednoduchými vloženými tvary vyjádříme účel, srdíčko – láska, listy stromů – poklid, hvězdy a měsíc – noc, blesky – dramatičnost, zuby – strach, kříže – smrt atd.
Energie: Světlo, oheň či slunce je radost a energie, tmavost, noc či přeneseně měsíc pak smutek a bezmocnost.
Kreslením mandal získáme větší zručnost, čím víc skrytých symbolů, tím se zvyšuje síla mandaly. Neměly bychom symboly tzv. míchat jen pro jejich množství, hledejme v tom účelnost. A také věřte, že symboly mandal nejsou tzv. pro každého, je potřeba se naučit je nejen malovat, ale i číst.
Mandalou si můžeme zvyšovat sebevědomí, ale také se s ním můžeme pokusit o sebeléčení. Tady narážíme na psychiku a víru, a ta, jak víme, hory přenáší.
Pokračování ve 2. dílu.
