V prvém dílu jsme se zaměřili na kresbu jednotlivého květu, dnes se pustíme do celé květiny. Nemysleme si, že u květiny je složitý jen květ. Ten samozřejmě květině dominuje, protože to tak příroda zařídila s prostého reprodukčního důvodu. Jenže když darujeme kytici růží milované ženě, je reprodukce druhu (růže) až na tom posledním místě, pokud tím nemáme na mysli své vlastní zájmy a ženu si nechceme vzít za manželku nebo s ní prožít pěkný večer, případně noc.
Pak může mít i kytka samotná vliv na reprodukci jiného druhu, v našem případě člověka. Ale to jsme hodně odbočili.
Detaily květiny
Květina v sobě nese velké množství různých detailů, jak bylo již naznačeno. Jednoduše to je stonek, listy, květ či květy a případně i kořeny. Ty se většinou opomíjejí, ale jsou nedílnou součástí květiny, v širším směru i každé rostliny. Kořeny můžeme kreslit položení na podložce s celou rostlinou, ale také v nádobě s vodou, kdy můžeme lépe vnímat jejich strukturu. K tomu je ale potřeba do vody dát květinu ještě před uschnutím a nechat ji nějaký, aby se květina s kořeny aklimatizovala.
Osvětlení a stíny
Při kresbě květin bychom měli pro konečný efekt dbát také na osvětlení. Mělo by být jednosměrové, ne příliš ostré. Obdobně tomu tak je u kresby všeobecně. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na stín květinou vrhaný. Ten si můžeme odpustit, když budeme kreslit obrázky do učebnice, ale pokud máme na mysli alespoň trochu umělecké tvorby, stíny nevynechávejme. Dobří kreslíři pak dokáží malovat tak, že květina z papíru opticky vystupuje. A to je jen zvládnutí umění kontrastu a přirozených stínů. Kdyby toto všichni uměli, je svět plný mistrů kreslířů. Jak ale vidíme, není tomu tak.
Studium květin
Při kresbě květin je důležité si ji pozorně prohlédnout, i třeba s lupou. Jak bylo v prvém díle řečeno, malujme zpočátku i zvětšeniny. Ostatně i tady je cesta, kudy vést vlastní tvorbu a vytvořit si tak vlastní specializaci.
Při kresbě květin lze vycházet z geometrických tvarů, kruh, trojúhelník, ovál, čtverec i obdélník. Příroda ale cíleně tyto tvary netvoří, musíme je tam proto hledat sami. Tato lekce ale nemá vést ke grafické tvorbě, to je zcela jiný obor.
Mnoho květin má květ ve tvaru kruhu, z bočního pohledu trojúhelníků, okvětní lístky pak mohou připomínat dle druhu a růstu tvary přerůzné. Ale i sebemenší vybočení z těchto tvarů dá kresbě život a přirozenost.
Rada na závěr
Při skicování si pomáhejme známými tvary, můžeme si poměry i přesně měřit. Nikdo se přece nebude ptát, jak jsme dokázali tak věrně květinu namalovat, výsledek je přece to hlavní.
