Kreslení negativu je jen vtipný název pro kresbu bílou tužkou, pastelkou, nebo křídami či pastely. Aby byla kresba viditelná, je samozřejmě potřeba ji tvořit na tmavý nebo alespoň barevně tónovaný papír. Takový papír si můžeme koupit v papírnictví nebo v obchodě pro výtvarníky. Ale daleko lepší je si takový papír vytvořit sami.
Pokud se pustíme do přípravy tmavého či barevného papíru, používejme hrubší papír a nejraději barvy na vodní bázi, tedy obyčejné vodovky či akvarely a podobně. Kdybychom použili olejové či obdobné barvy, asi by se nám hůře kreslilo, tužka by po papíru klouzala.
Tvorba vlastního podkladového papíru má jednu velkou výhodu, protože můžeme volit již podkladové barvy podle námětu, který chceme tvořit. Zpočátku dělejme barvy tak dvě, tři, nedetailujme již v podkladech.
Důležité je si předem určit námět. Pod „negativní“ kresbu nevolme náměty se spoustou detailů, takže noční či večerní krajinu, jemné nasvícené interiéry, svit měsíce, hororová a obdobná témata, vesmírné obrazy a podobně. Pro tuto kresbu nejsou vhodná témata, která potřebují ke své kráse či vzhledu slunce nebo hodně světla. Takže hlavně ne portréty nebo květiny.
Doporučujeme také kresbu ve valérech či stínování větších ploch, předměty neohraničujte silnou obrysovou čarou. Ostatně ani při kresbě tužkou bychom neměli předměty ohraničovat obrysovou čarou. Příroda většinou totiž obrysy nemá, jde jen o přechody barev.
Pokud máme papír vlastnoručně vyráběný, většinou se bude snadněji mazat a rozmazávat, špinit nám ruce a podobně. V tomto případě dbejme při kreslení na zvýšenou čistotu, podkládejme pod kreslící ruku papír, dokonce můžeme použít rukavičky. Ty mají výhodu i v tom, že se s nimi pěkně tužka či křída snadno rozmazávají.
Zmínili jsme se o křídě. Tou se také hezky kreslí, ale pokud máme drsnější papír, je spousta „odpadu“ a končený výsledek, tedy kresbu, musíme zafixovat. Ostatně většina kreseb, pokud jde chceme archivovat, je potřeba fixovat. O tom jsme ale psali v minulém díle.
Kresba, jak ji chápeme, je výtvarná technika, kdy používáme jednu či jen několik barev. Ale budeme-li kreslit pastely, při vhodném míchání barev se dostaneme k tomu, že se bude výsledná kresba blížit olejové malbě.
Ale vraťme se ještě ke kresbě, která se rozmazává. Je proto vhodnější použít sekvenční techniku, kdy si uděláme náčrtek kompozice, ale doporučujeme trochu pečlivější a propracovanější. Kreslíme pak od jedné strany k druhé, abychom si kresbu rukou nerozmazávali. Nesnažme se jít do velkých detailů, ty nejsou pro negativní kresbu vhodné. Když tedy říkáme negativní kresbu, nemusí to být přímo negativ. Kresba mořského pobřeží s několika světly, je vždy efektním dílkem.
Pro kresbu nočních motivů volte pokud možno méně barev, zpočátku si vybírejte jednodušší motivy, nemalujte podle fotografií, ale raději podle skutečnosti. Když si nevíte rady, pomáhá přimhouření očí, kdy vyvstávají ty nejdůležitější linie.
Noční kresbě se věnuje jen málo umělců, proto zde máme velmi široké pole působnosti.
