Perokresba

Estimated read time 3 min read

Perokresba je oblíbenou technikou kreslení, kterou si může každý snadno zkusit sám, dříve představovala jeden z nejdůležitějších způsobů zachycení obrazu. Pokud rádi experimentujete, tak je tato technika vhodná i pro vás, naučí vás smyslu pro detail, ale i tvůrčí fantazie.

perokresbaVe starších dobách byla perokresba poměrně rozšířenou malířskou, resp. kreslířskou technikou. Používala se k tomu ptačí pera nebo rákosová pera. Později se přešlo k zaostřeným dřevěným paličkám, až se dospělo k inkoustovým perům s ocelovým hrotem. Před objevem fotografie byla perokresba hlavním způsobem k zaznamenání obrazu. Než bylo fotografování známo, bylo běžné, že budovy, města, ale i portréty osob byly zachycovány v reálné podobě právě perokresbou.

I dnes je perokresba poměrně častá kreslířská technika, kdy se hustšími čarami a postupným zesilováním čar a opačně dá dosáhnout jemných přechodů. Perokresby se užívalo při kreslení například rotačních těles stojících na hraně mezi světlem a stínem. Dnes se perokresby používá většinou jen jako umělecké techniky.

Technika kreslení

Stopa pera je přímočará a jednoznačná, na rozdíl například od tahů štětcem. Charakter stopy je závislý na typu hrotu a na způsobu, jakým se hrot zásobuje tuší nebo inkoustem. Některé hroty jsou velmi pružné a umožňují kreslit různě širokou linku. Silnější hroty spotřebují více tuše nebo inkoustu, takže kreslíř musí dávat pozor a přemýšlet, jak dlouhou čáru udělá na jedno namočení. Stopy všech technických per mají neměnnou tloušťku a na rozdíl od klasických ocelových perek je třeba je držet kolmo k papíru. Rákosová pera mají stopu měkkou, naopak kótovací perka vytvářejí linku ostrou.

linedrawing

Perokresba je umělecký směr, jehož výrazovým prostředkem je čára různé tloušťky. Konečná podoba díla se může ještě různě doplňovat například lavírováním, což je roztírání nanesené barvy nebo tuše vodou, nebo kolorováním (akvarel.)

perokresbaMezi základní techniky perokresby patří stínování, kterým se dá zpodobnit objekt jako trojrozměrný a ještě vytvořit stíny. Stínování má několik technik, například přítlakem lze dosáhnout různých odstínů šedé. Klasickým stínováním je šrafování spočívající v kreslení rovnoběžných čar v úhlu 45°. Čím jsou čáry k sobě blíž, tím je stínování sytější a hustší.

Pokud si chcete kresbu sami zkusit, tak si můžete zakoupit kreslící pero i inkoust a  pustit se do tvorby. Na rozdíl od jiných možností malování, jsou zde minimální náklady, inkoustu mnoho nespotřebujete a pero lze využívat vícekrát.

Další články:

Další články autora: