Květiny kreslili v minulosti, a i dnes, i ti největší umělci. Nebudeme je tady vypočítávat, ale různých studií mají galerie na celém světě plné šuplíky. Malování květin je stále populární a myslet si, že jde jen o dětskou záležitost, je doslova triviální. A jako poznámku můžeme doplnit, že když nemůžete ženě dát živou květiny, určitě ji potěší i pěkná kresba kytičky, kterou má ráda a kterou jsme pro ni nakreslili.
A aby byly kresby pěkné, o tom si nyní přečtete. Za prvé jde třeba se zmínit, že v malování květin máme několik možností. Nemyslíme tím přímo kytice, to je to nejnáročnější, ale jak můžeme malovat v detailu jediný květ, tak i celou květinu, a to dokonce i s kořeny.
Složitost květu
Květ, pokud se nebudeme zabývat po botanické stránce květy, které jsou zcela nepatrné, je většinou poměrně složitá záležitost. A když varujeme, abychom nikdy v kresbě nic nepodceňovali, i květů je to stejně aktuální.
V květech je ohromná škála tvarů i barev, že si nemůžeme všechny probírat. Zaměřme se proto na jednu kytku, dejme tomu na jiřiny. Od povrchního tvaru a znázornění struktury květu se dostaneme k tomu, že když budeme důslední, zjistíme, jak je i tento tolik známý květ složitý.
Pozor na detaily
Aby byl květ v prvé řadě sobě podobný tak, aby divák kytku poznal, měli bychom zachytit spoustu detailů. Tak tu jde o každý plátek okvětí, a pak i celou strukturu květu.
Na květu je spousta detailů, zejména stínů, žilek i průniků tvarů, že vše zachytit tužkou by znamenalo v konečném výsledku vytvořit černý flek. Proto v prvé řadě malujeme s velkým citem a lehkostí.
Okvětní lístky
Okvětní lístek má svůj tvar, má určité prohnutí, které může být poměrně složité. Obvykle vychází z květního lůžka, což někdy vidět není. Jinak, když bychom ho brali jako samostatný předmět, kde o soustavu různě silných žilek, které jsou většinou nositelkou barvy. Tady si proto musíme říct, do jakých detailů půjdeme, ty drobnější je proto lepší zevšeobecnit.
Ale vraťme se opět ke květu, vedle okvětních lístků má většina květů kalištní list, který chrání spodní část okvětních lístků. Ten je obvykle zelený. Různými barvami a tvary nás mohou překvapit tyčinky a pestíky.
Co takhle zvětšenina?
Abychom lépe pochopili a vystihli krásu květin, začněme zvětšeninou jednotlivého květu, můžeme si ho i rozdělit na jednotlivé části. Roztrhat květ na jednotlivé díly, rozložit je na podložce pak kreslit. Můžete si tak vytvořit vlastní kompozici květů a vybrousit si třeba svůj styl.
Pro zručnějšího kreslíře asi nebude problémem po krátký čas proniknout strukturou jednotlivých částí květin a pak i celku. Trochu bude problémem vystihnout barvu. Řekněme si to otevřeně, tady budeme muset rezignovat a omezit se pouze na světlost a nechat to na divákovi. Ale s tím je při kreslení problém vždy.
Rada na závěr
Naučit se nelze přečtením jednoho článku, tím získáme inspiraci a rady, kudy ve vlastní tvorbě jít. Tak tomu je i u květin. Kresleme je, vytvořme si vlastní kreslený herbář, což nás může vést k tomu, že budeme kreslit stále nové druhy květin.
